Historie

Vznik obce

Ves Gruntu založili pravděpodobně němečtí havíři v polovině 13. století za vlády krále Přemysla Otakara II. (1253 – 1278), když se v okolí objevila stříbrná ruda. Všude kolem vznikají tehdy první doly. K většímu rozmachu došlo až v 70. letech 13. století, kdy na nedalekém vrchu Kuklík /z německého Gutglück/ sídlilo na 300 usedlých havířů v  domcích.  Ve starých pamětech se vypráví, že v roce 1278, když král Přemysl Otakar II. táhnul do boje,  pobral z Kuklíku koně, které potřeboval do svého vojska, prý jich bylo na 500. Tím se přerušila hornická činnost a většina německých havířů odešla z kraje. Až v prvních letech panování Václava II. (1283 – 1305) jsou objeveny nové, bohaté stříbrné žíly u Grunty, na Kaňku a ve Špicberkách, také i směrem k Malínu.

Název a původ jména obce

V nejstarších dochovaných dokumentech /ze 14. století/ se objevují latinské názvy Vallis Beatae Mariae, Vallis s. Marie nebo Vallis Virginis /vallis = údolí, úval, dolina, hlubina/, tedy Údolí nebo Důl Panny Marie nebo Mariánské údolí. Asi v polovině 14. století se v dokumentech začíná používat německý název Grunth nebo Grunth in Mariae. V českém překladu má několik významů a to 1. půda, polnost, pozemek; 2. dno, pevná půda ; 3. údolí, dolina, hlubina, úval; 4. rokle, úžlabina; 5. stav. základy; 6. důvod, pohnutka. Třetí překlad je ten správný. V pozdějších listinách a matrikách se uvádí pouze jméno GRUNTH či GRUND a asi od přelomu 18./19. stol. počeštěná forma GRUNTA.

Grunta - 700. výročí obce - publikace.doc (312 kB)